Reference

Rodinný dům je obecně dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. RD může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní, jedno podzemní podlaží a podkroví. Dvoupodlažní RD jsou stavby určené k bydlení, zpravidla menší zastavěné plochy. V 1.NP se převážně nachází obývací pokoj, kuchyň, spíž, šatna, technické zázemí objektu, popř. WC a 2.NP slouží jako obytné podlaží – tj. pokoje, ložnice, koupelna popř. půdní prostor. Hlavním konstrukčním materiálem je většinou dřevo nebo zdivo stejně jako tomu je u bungalovů.

Stavbou pro rodinnou rekreaci je stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena. Stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní, jedno podzemní podlaží a podkroví. Jedná se zpravidla o objekty určené pro rekreaci osob. Ve většině případů jde o dvoupodlažní objekty tzv. weekendhouse.

Garáž je definována jako objekt nebo prostor , který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel. Garáž má nejvýše tři stání a může mít jen jeden společný vjezd. Nadzemní garáž je definována maximální výškou podlahy 0,5 m nad terénem a podzemní minimálně 0,5 m pod úrovní přilehlého terénu. Garáže lze rozdělit na vestavěné a volně stojící. Vestavěné se nejčastěji umísťují v přízemí nebo suterénu objektu.

Zde dochází ke změnám dispozic a stavebním úpravám, které se týkají již dokončených stávajících staveb. Jedná se o stavební úpravy rodinných domů, hospodářských stavení, průmyslových staveb, stavební připravenost pro technologii apod. Stavební úpravou se rozumí změna stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za stavební úpravu se považuje také zateplení obvodového pláště stavby. Přístavbou se rozumí půdorysné rozšíření stavby. Přístavba je se stávajícím objektem provozně propojena. Nástavbou se stávající objekt zvyšuje.

Jedná se o objekty určené pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu popř. služby mající charakter výroby. Můžeme sem dále zařadit i skladovací objekty, objekty pro živočišnou a rostlinnou výrobu, budovy pro energetiku atd. Dispoziční řešení je závislé na konkrétním výrobním procesu a na tom, čím se daná firma zabývá. Uspořádání staveb musí vyhovovat požadavkům výrobního procesu, dopravy ve výrobním areálu, přenosu energií, požadavkům požární bezpečnosti, hygienickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení. Zpravidla jde o jednopodlažní ocelové haly nebo haly, kde nosnou konstrukci tvoří lepené, či příhradové dřevěné konstrukce.